Rassefestival 2013, Německo

Letos v červnu jsem vyrazila za wheatení kamarádkou Inkou do Německa a současně jsem zavítala na Rassefestival, setkání pro wheateny, jejich pány a přátele. Součástí je výstava, kde se nezadávají kasické tituly, jen pořadí psů a navíc je například třída pro nováčky. Součástí akce byla i ukáza práce záchranářských wheatenů, kterých je v Německu poměrně hodně, ukázka agility a také úpravy wheatena.

Do soutěže bylo bohužel přihlášeno jen 18 wheatenů, do třídy pro nováčky ještě potom 7 dalších. Z mého pohledu chovatele standardního irského typu ho zde byla maximálně polovina. Anti to ne. Bohužel. Celkový počet přihlášených psů, tedy jejich nízké číslo mne nemile překvapilo. Německo má spoustu aktivních chovatelů. Když jsem před dlouhými lety na tyto festivaly wheatenů jezdila, tak to byla prestižní záležitost s desítkami přihlášených psů, více denním programem, s účastníky z více okolních zemí.

Přehlídka šampionů byla silně obsazena, bohužel nikde nebyl seznam předvedených šampionů, takže člověk za chvíli ztratil přehled v tom kdo je kdo.

Právě od kamarádky Inky jsem měla zapůjčenou Ginu, fenku Grannuaille Wheaten Darling, která byla na druhém místě (první byla z mého pohledu nestandardně osrstěná fena) a se mnou přijela veteránka Pamppy, tedy Glendree Pamppy from Breenagh, ta skončila první. Také boj o vítěze plemene mezi irsky osrstěným psem a nestandardní fenou mi připadal zvláštní. Nicméně takový byl názor pana rozhodčího Reinharda Ritze. Věřím, že se tato akce pro wheateny zase dostane do svojí dávné slávy! Zde je pár fotek.