70 let od uznání wheatena

 

Článek jsem napsala pro číslo 1/2007 Zpravodaj klubu chovatelů teriérů. Čas letí jako blázen, nicméně článek jako by stále reflektoval současný stav, a to jsme již v roce 2011. Fotky byly součástí tištěného článku.

Irský soft coated wheaten teriér

70 let od oficiálního představení wheatenů na výstavě aneb je co oslavovat?

O existenci pšeničně zbarvených teriérů na vysokých nohách s otevřenou srstí hovoří historické prameny starší 200 let. Teprve v roce 1932 uchvátil pšeničně zbarvený teriér na loveckých zkouškách a první oficiální předvedení wheatena proběhlo na svátek sv. Patrika 17. března 1937.

 

Čím vlastně tehdy nadchl wheaten svoje budoucí chovatele, kteří se zasloužili o jeho oficiální uznání? Byla to teple medově zbarvená hedvábná srst, snaha potěšit, zvědavost která ho nutí být všude, kde se něco děje, hravost i starých psů, hluboce zakořeněný hlídací instinkt, bystrá inteligence, nelínající srst, velikost nebo lovecké schopnosti?

 

Tehdejší chovatelé chtěli ustálit typ wheatena podle toho, jak tehdy vypadal a všechny body shrnuli do standardu. Nejnovější verze oficiálního FCI standardu je z roku 2001.

 

Jak je možné, že první nadšení z wheatena vzniklo na loveckých zkouškách? Tipuji, že to nebylo pro jeho zvláštní srst, ale spíše pro jeho povahu. Dříve se wheaten používal jako lovecký teriér na lov jezevců, lovil hlodavce v okolí usedlostí. Musel být živý, temperamentní, odolný, nebojácný, inteligentní, spolehlivý. Pro zisk titulu Irský šampion musel wheaten až do roku 1968 získat nejen body z výstav, ale vyhrát i lovecké zkoušky. Povaha byla a snad i je velmi důležitá. Je smutné sledovat wheateny ve výstavních kruzích, kteří nejeví zájem o svoje okolí, ocas mají sklopený a jejich handler je vláčí kruhem sem a tam, ve statice jsou psi oběšení na vodítkách a visí za ocas v ruce handlera. Ještě smutnější je sledovat, když takový pes vyhraje čekatelství titulů. Že zrovna nemá svůj den? Samozřejmě to známe všichni. Psi ale mají být hodnoceni podle momentálního předvedení a pokud se tato situace opakuje, tak je třeba se nad povahou takového psa zamyslet. Pod označením teriér si každý laik představí živého, temperamentního psa.

 

Tělo wheatena upoutá jistě na první pohled svojí vyvážeností a krásnou srstí.

 

Tělesná stavba wheatena je pevná, pes je dobře stavěný působící silným dojmem, hlava je celkově mohutná, lebka plochá, oči tmavé, hrudník hluboký a dobře klenutý, ocas nesený vesele, pánevní končetiny dobře vyvinuté s mohutným osvalením. Pro wheatena je typický silný pohyb vycházející ze zadních končetin. Při pohledu do dnešních výstavních kruhů jsou psi koster spíše slabých, i když velikostně většinou na horní hranici výšky nebo nad ní. Kostra a osvalení ale není dostatečně silné k výšce. Pokud rozhodčí důkladně prohmatává psa, tak vidíme příliš často, jak se snaží najít hluboký klenutý hrudník, ale jeho ruce jen zajíždí do dlouhé upravené srsti a nemohou nic nahmatat. Silný pohyb, který by vycházel ze zadních končetin vidíme zřídka. Jsou na vině majitelé psů, kteří je ve snaze zachovat jim co nejlepší osrstění nohou venčí pouze na vodítku po chodníku a v parku? Nebo je to již změna v konstituci psa? Je smutné vidět teriéra, který není schopen správné akce zadních končetin, jehož příď je jakýmsi zvláštním hnacím motorem pro pohyb, který ale fyziologicky musí vycházet zezadu. Velikost našich výstavních kruhů velmi často nahrává takovýmto psům, během těch tří poskoků, které v malém kruhu učiní není jejich deformovaný pohyb výrazně vidět. Je ale opravdu smutné vidět tyto nepohyblivé psy umístěné na místech nejvyšších.

 

Jednoduchá, měkká, hedvábná, pšeničná srst je poslední léta horkým tématem. Srst má být dle standardu hojná, měkká, zvlněná, v různých odstínech pšeničné na celém těle. Jak poznamenal jeden anglický rozhodčí – specialista na teriéry poté, co posuzoval v USA: „Jestli má plemeno svoji barvu ve svém názvu, tak musí být špatně, když má barvu jinou.“ Při pohledu na vítěze některých výstav bychom museli wheatena přejmenovat například na: pšeničný teriér s černou maskou a ušima, bílý teriér s šedivým nádechem nebo na hnědý teriér. O to více je děsivé, že je špatná barva uvedena v platném standardu jako vada a také dokonce jako vylučující vada. Je bohužel mnoho šampionů s touto vylučující vadou. Mezi vylučujícími vadami jsou nejen nesprávné barvy srsti, ale i její nesprávná struktura. Je pro mne skutečným traumatem sledovat rozhodčí, kteří svoji základní neznalost vylučujících vad učí nové budoucí rozhodčí. Dodatek standardu, že psi s vylučující vadou by nikdy neměli být využiti v chovu působí jako hříčka. Nevyužít mnohonásobného šampiona? No to by musel být jeho majitel přeci blázen!

 

Co dodat na závěr?

 

Chov každého plemene určují jeho chovatelé. Pokud se budou ale jedni snažit v rámci svých možností a schopností držet standardu a budou za to ve výstavních kruzích penalizováni rozhodčími – odborníky, kteří budou upřednostňovat psy neodpovídající standardu dokonce s vylučujícími vadami, pak se nedá očekávat, že se chov bude ubírat směrem kupředu v rámci platného standardu FCI, a to ani v členských zemích FCI. Spíše čekejme že cokoli, co se bude neznalým rozhodčím líbit, to ihned bystří chovatelé zařadí do svého chovného programu jen proto, aby příště zase sklidili výstavní vavříny a výhodně prodali svoje tituly ověnčené odchovy. U wheatena je markantní, že chov plemene začali určovat rozhodčí a jejich znalost či v posledních letech spíše neznalost standardu plemene. Na oslavy tedy není zrovna vhodná chvíle.

 

Nedá mi, než vše uzavřít citací jedné ze zakladatelek plemene Irský soft coated wheaten teriér paní Maureen Holmes: “ Původní plemena Irska jsou částí jeho kultury a dědictvím irského národa. Zdá se mi, že pokud tu jsme, jsme jen jejich správci, a proto máme morální povinnost se o ně starat jak nejlépe dovedeme, aby mohla být odkázána našim potomkům v původní podobě. Co bylo uděláno irským plemenům v jiných zemích nemůže být přehlíženo nebo ignorováno. Poškození je hluboké a bude mít odezvu pro příchozí generace.“

 

MVDr. Klára Bayerová (nyní Eichacker)

chovatelská stanice Wheaten Darling

 

použitý materiál: standard FCI č.40, kniha The Softcoated Wheaten Terrier by Maureen Holmes

 

fotografie archiv autorky